Sérosurveillance se zabývá odhadem prevalence protilátek v populaci proti konkrétnímu patogenu.Pomáhá měřit imunitu populace po infekci nebo očkování a má epidemiologické využití při měření rizik přenosu a úrovní imunity populace.V současné pandemii koronavirového onemocnění 2019 (COVID-19) hrál sérologický průzkum zásadní roli při hodnocení skutečného stupně infekce koronavirem 2 (SARS-CoV-2) závažného akutního respiračního syndromu u různých populací.Pomohl také stanovit epidemiologické ukazatele, např. poměr úmrtnosti infekcí (IFR).
Do konce roku 2020 bylo zveřejněno 400 sérologických průzkumů.Tyto studie byly založeny na různých typech imunotestů, které byly navrženy k analýze protilátek proti SARS-CoV-2, primárně zaměřených na všechny nebo část spike (S) a nukleokapsidových (N) proteinů SARS-CoV-2.V současném scénáři pandemie COVID-19 se v různých oblastech světa objevují po sobě jdoucí epidemické vlny, které v daném okamžiku infikují různorodou směs populace.Tento fenomén zpochybnil sérosledování SARS-CoV-2 kvůli stále heterogennější imunologické krajině.
Vědci pozorovali, že hladiny protilátek proti SARS-CoV-2 mají po období rekonvalescence tendenci klesat.Takový výskyt zvyšuje šance na negativní výsledky imunotestů.Tyto falešně negativní výsledky mohou náležitě podkopat závažnost skutečné míry infekce, pokud nejsou rychle rozpoznány a napraveny.Kinetika poinfekčních protilátek se navíc objevuje odlišně v závislosti na závažnosti infekce – závažnější infekce COVID-19 má tendenci vést k většímu zvýšení hladiny protilátek ve srovnání s mírnými nebo asymptomatickými infekcemi.
Několik studií charakterizovalo kinetiku protilátek po dobu šesti měsíců po infekci.Tyto studie zjistily, že většina jedinců v komunitách infikovaných SARS-CoV-2 vykazovala mírné nebo asymptomatické infekce.Vědci se domnívají, že je nezbytné kvantifikovat změnu hladin protilátek pomocí dostupných imunotestů v širokém spektru závažnosti infekce.V těchto studiích byl za důležitý faktor považován i věk.
V nedávné studii vědci kvantifikovali hladiny protilátek proti SARS-CoV-2 až 9 měsíců po infekci a publikovali svá zjištění vmedRxiv* předtiskový server.V současné studii byla skupina séropozitivních jedinců rekrutována prostřednictvím sérologických průzkumů provedených v Ženevě ve Švýcarsku.Výzkumníci použili tři různé imunotesty, a to semikvantitativní anti-S1 ELISA detekující IgG (označovaná jako EI), kvantitativní Elecsys anti-RBD (označovaná jako Roche-S) a semikvantitativní Elecsys anti-N (označovaná jako Roche- N).Současný výzkum poskytuje důležitý pohled na populační sérologické studie a ukazuje složitost imunitního prostředí v důsledku směsi nedávných a distálních infekcí COVID-19 a také očkování.
Zvažovaná studie uvádí, že jedinci, kteří se nakazili COVID-19 s mírnými příznaky nebo byli asymptomatičtí, odhalili přítomnost protilátek.Tyto protilátky se zaměřovaly buď na nukleokapsidové (N) nebo spike (S) proteiny SARS-CoV-2 a bylo zjištěno, že přetrvávají po dobu nejméně 8 měsíců po infekci.Jejich detekce je však vysoce závislá na volbě imunoanalýzy.Výzkumníci zjistili, že počáteční měření protilátek odebraná účastníkům během čtyř a půl měsíce po COVID-19 byla konzistentní ve všech třech typech imunotestů použitých v této studii.Po prvních čtyřech měsících a až osmi měsících po infekci se však výsledky v rámci testů rozcházely.
Tento výzkum odhalil, že v případě testu EI IgG došlo u jednoho ze čtyř účastníků k séroreverzi.Avšak u jiných imunotestů, jako jsou Roche anti-N a anti-RBD testy celkového Ig, bylo u stejného vzorku detekováno pouze několik nebo žádné séro-reverze.Dokonce i účastníci s mírnými infekcemi, u nichž se dříve předpokládalo, že vyvolávají méně silné imunitní reakce, prokázali citlivost při použití testů anti-RBD a anti-N celkových Ig Roche.Oba testy zůstaly citlivé po dobu více než 8 měsíců po infekci.Tyto výsledky tedy odhalily, že oba Rocheovy imunotesty jsou vhodnější pro odhad séroprevalence po dlouhé době po počáteční infekci.
Následně pomocí simulačních analýz došli vědci k závěru, že bez přesné kvantifikační metody, zejména s ohledem na časově se měnící citlivost testu, by průzkumy séroprevalence nebyly přesné.To by vedlo k podhodnocení skutečného počtu kumulativních infekcí v populaci.Tato imunoanalytická studie ukázala existenci rozdílů v míře séropozitivity mezi komerčně dostupnými testy.
Je třeba poznamenat, že tato studie má několik omezení.Například činidlo použité při provádění testu EI pro základní (počáteční nebo 1. test) a následné (2. test pro stejné kandidáty) vzorky ve specifickém časovém intervalu bylo odlišné.Dalším omezením této studie je, že kohorty nezahrnovaly děti.Dosud nebyl dokumentován žádný důkaz dlouhodobé dynamiky protilátek u dětí.
Čas odeslání: 24. března 2021